7.9.

11. února 2012 v 23:45 | Ch. |  Deník Edny Pink

7.9.

Deníčku,

stále ještě nevěřím, že jsem to udělala! Včera po tréninku jsem si to dokonale promyslela, došla si ke kadeřnici a nechala jsem si kompletně změnit účes! Moje hnědé vlasy- přiznávám, že z nich moc nezbylo, jsou teď vpředu delší a vzadu na ježka a to celý v nejkřiklavějším odstínu růžový, jakou jsem kdy viděla. Když mě mamka ráno viděla, upustila hrnek s kávou a byla pořádně v šoku. Táta se jenom smál a smál. Večer jsem stihla ještě novou profilovku na facebook a dneska ráno už tam bylo tolik "lajků"! Do školy jsem dneska musela dřív, za prvé proto, aby si mě všimlo co nejvíc lidí, za druhé proto, že se nám změnil na dnešek rozvrh a my měli první dvě hodiny balet a za třetí, protože mám před školou sraz s Hann, Nannou, Tracy, Mattem, Robbiem, Lukem a Kristin. Kristin je vysoká, ale neuvěřitelně mrštná baletka, kterou jsem jednou porazila. Je moc fajn a dost si navzájem rozumíme. Na ulici mě zastavil jeden kluk. Mohlo by mu být takových dvacet a pochválil mi účes! Když se mě v rychlosti ptal, jak se jmenuju, odpověděla jsem, že Edna Pink a on se hrozně rozesmál. Pak řekl, že si mě najde a byl pryč. Nechápu, proč jsem mu neřekla, že se jmenuju Eve Kinpová, ale už na to jméno skoro neslyším. Dokonce i naši už rezignovali a říkají mi Edno, protože na Eve už jsem prostě hluchá. Lidi byli fakt překvapený, ale všichni se schodli, že to mi chybělo. Kristin řekla, že už tomu chybí jedině kérka a byla bych hotová umělkyně! Balet byl dřina. Je nás tam dvanáct z I. ročníku a na tu obrovskou tělocvičnu máme spoustu místa. Každá jsme měla předvést úryvek ze sestavy, kterou dobře známe. Rozhodla jsem se pro mojí poslední sestavu, tu, se kterou jsem dělala přijímačky a tu, se kterou jsem vyhrála první místo v celém New Yorku. Jako bonus zrovna na ní měla i hudbu, tak jsem se nechala unést a naplno se vžila do hudby a prostě tančila. Zastavila mě až paní profesorky, když stopla hudbu. Podívala se na mě a pak se zeptala, jestli mě náhodou neučí Thomas Parker. Najednou mi došlo, koho mi připomínala ta baletka z fotografie z Louskáčka. Ta baletka totiž byla moje paní profesorka. No, páni…

Ještě pořád 7.9.

Přestávka mezi obědem a moderním tancem

To jsem zase já, člověk by netušil, co dokáže udělat jedna křiklavě růžová hlava v budově s osmi sty lidmi. Asi-no šíleně moc lidí se mě dneska ptalo na můj facebook, moje jméno atd. Balet byl fakt dřina.Učila nás přesnosti tzn. "holubičky", musí mít pravý úhel my musíme mít výraz apod… Já jsem samozřejmě dělala pořád něco špatně, takže nejvíc křičela na mě. Zajímalo by mě, jak moc velkou roli v tom hraje Thomas, a usoudila jsem, že velmi velkou. Zbytek dne probíhal v kolotoči seznamování s mými (kupodivu) obdivovateli a spoooustou učení. Zjistila jsem, že většinu věcí z biologie už mám dávno umět a na základce nás to prostě zapomněli naučit. Takže mi k tréninkům, závodům, kámošům, rodičům, domácím povinnostem aj. přibyla ještě práce navíc. Po biologii byla matika, angličtina a španělština, oběd, moderní tance a hodina výtvarného umění. Po škole mám ještě trénink u Thomase, takže domů se dostanu asi kolem sedmý.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama