Prosinec 2012

Rozzářený prosinec

31. prosince 2012 v 23:50 | Charlotte Chocolate |  Měsíce kolem Lottie

Od prvního prosince jsem měla hlavu plnou psaní. Díky Básníkovi jsem se dostala do party lidí, kteří o světě přemýšlí stejně jako já. Mezi nimi jsem konečně nebyla divná. Snad poprvé jsem se cítila doopravdy pochopená, doopravdy doma. Prosinec byl asi jeden z nejlepších měsíců v tomhle podivném roce.

Štědrý den... za všechny prachy

30. prosince 2012 v 21:35 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
A byl tady, ten tolik očekávaný den v roce, který se opakuje jen jednou, a pak se mu přiblíží možná tak narozeniny. Celý den bylo šedivo a byl to přesně ten typ dne, kdy byste nejraději nevylezli z postele, pouštěli si svý oblíbený filmy a pili u toho jedno kakao za druhým, podpořený občasnou tabulkou svý oblíbený Milky. Jo, začátek magickýho Štědrýho dne vůbec nevypadal slibně.

Změněná, část 1.

26. prosince 2012 v 9:00 | Charlotte Chocolate |  Strážci
První část (volného) pokračování povídky Cizinci v South Qaku

Potom, co Lilly Quarková shořela zaživa, byla dlouho tma. Jednou se probudila. Všude kolem bylo oslepující bílé světlo tak intenzivní, až ji to přinutilo mrkat. Necítila svoje tělo, netušila , kde je a jak se tam dostala a vzpomínání jí příšerně bolelo, takže se po několika marných pokusech smířila s absolutní tmou. Lilly neměla odvahu se zvednout, ale spát už se jí nechtělo a navíc neměla ponětí, co se děje.
Posadila se až po značné chvíli, co se pokoušela přinutit svoje tělo, aby se zdvihlo. Byla zmatená. Měla na sobě podivné zvonové kalhoty z tmavého hedvábí a stejně barevnou halenku se zvonovými rukávy, uplým pasem a výstřihem do V.

Milý Ježíšku...

24. prosince 2012 v 21:43 | Charlotte Chocolate |  Svět kolem Charlotte
Rok co rok jsem v předvánoční čas natěšeně sledovala růžové reklamy, které lákaly holčičky na nejnovější miminko Chou-chou nebo Babyborn. Každý rok jsem psala krásné dopisy Ježíškovi, které jsem balila do kytičkovaného papíru a namáhavě je věsila na šňůry na balkóně. Tajemství Jěžíškovy existence mi bylo až do krásných osmi let udrženo a to napnuté čekání na zvoneček bych nevyměnila za nic na světě. Letos mám Vánoce celé naruby, ale těším se stejně.

Vidím svůj život budoucí, v němž štěstí se mojí duše bude dotýkat.

23. prosince 2012 v 20:35 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
"Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat..."
Co vidím já, když zavřu oči a otevřu mysl? Je toho spousta, ale vykouzlí mi to úsměv na rtech.

Písek mezi zubama a sůl na rtech

18. prosince 2012 v 13:00 | Charlotte Chocolate |  Prázdninové světélkování
Jako každý rok, i letos mě čekal minimálně týden u moře. Při představě modré vody, drsného písku a studených frappíček mě zima u nás v Čechách nerozesmutňovala tolik, jako jiné. Jediné, čeho jsem se trochu obávala bylo, že když už jsem se konečně dala s někým dohromady, opět nebudu delší dobu doma, a tak se nikam neposuneme. Na druhou stranu mě vidina opálené kůže, horkých nocí a nablýskaných svalovců opravdu lákala, a tak jsem se s neskutečně nabitým kufrem vydala (do třetice všeho dobrého) na řecký ostrov Rhodos.
4. - 12. 8.

Lesní noční tvorové

16. prosince 2012 v 20:30 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
Je tichá noc. Všichni u nás v malé zapomenuté vesničce už poslušně spí, ale já ne. Tiše kráčím černočerným lesem a naslouchám strašidelnému šustění listů a křupání větviček. Když se dělaly jákési testy osobnosti podle toho, jestli jste ranní ptáče, nebo sova, nikdy jsem neseděla do příslušné tabulky. V noci totiž dokážu vydržet do nelidských hodin a budím se se svítáním.

Bez názvu

14. prosince 2012 v 6:38 | Charlotte Chocolate |  Básničky
Tahle báseň vznikla jen malinkou chvíli poté, co jsem byla na tak osudovém čtení. Je pro mě hodně osobní a dost toho říká o mé aktuální situaci. Bylo to psané v jisté agonii smutku, bezmoci a tmy. Ať jsem se snažila sebevíc, nenašla jsem výstižný název, a tak tedy má první báseň bez názvu...
Tuhle básničku bych chtěla věnovat mamince, protože je úžasná a je tu pořád pro mě. Pořád dokola poslouchá ty řeči o tom, "jak on je úplně nejlepší" a zatím nikdy nepříšla s tím jízlivým "já ti to říkala."

Večer u básníka

12. prosince 2012 v 12:54 | Charlotte Chocolate |  Básničky
Šustí listy
a prázdná kniha
spadla z klína
spícímu básníkovi.

Smysl nesmyslu

9. prosince 2012 v 20:35 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
Na každém rohu se dnes setkáváme se spojením "hrozný nesmysl," "divný nesmysl," a "já-ani-nevím-jaký nesmysl." Před chvílí mě napadla otázka, na kterou si ať se snažím sebevíc nedokážu odpovědět... Už to samo o sobě je divné (jinými slovy si moje logika nějaké odůvodnění najde vždycky), ale jsem zvědavá, jak tohle moje úvahování nakonec dopadne. Nakonec totiž skončím úplně jinde, než jsem původně měla se svým plácáním v plánu.

Listopad plný zvratů

4. prosince 2012 v 6:15 | Charlotte Chocolate |  Měsíce kolem Lottie
Tak, mám za sebou první čtvrtrok školy. Mám pocit, jakoby to bylo minimálně roční období, ale oni to byly jen tři měsíce. Překvapuje mě, že měsíc po měsíci dělám skoro sedmimílový kroky. A překvapuje mě, že o sobě bez přestávky říkám, že jsem šťastná.

Samota duší

2. prosince 2012 v 19:35 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
V pozdních chladných večerech, kdy místo abych byla v teple rodinného krbu radši bloudím již tak známými uličkami mé milované Prahy, které jsou plné lidí žebrajících o peníze na drogu nebo alkohol, lidí smějících se v nesouměrných davech. Jsou plné cizojazyčně mluvících lidí, kteří se pod závojem noci snaží prozkoumat co největší část města. A já jdu tou samou ulicí, ale nevidím v ní něco moc extra, protože takových ulic mám ve svém rodném městě hafo, a tak se jenom s pocitem zadostiučinění pousměju nad turisty, kteří se fotí téměř před každým rohem, protože já tyhle ulice můžu vídat denně, kdybych chtěla. Přesto na mě ze všech těch rohů volá a svými pařátky mě omotává ona zákeřná samota..