Nekonečno otázek

3. března 2013 v 16:00 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
Téma týdne Nekonečno by šlo zpracovat na sto způsobů - asi jako těstoviny nebo brambory - a já jsem si vybrala ten způsob, který momentálně vystihuje to, co cítím uvnitř. Děsím se toho, co přináší nekonečná budoucnost a pořád dokola si pokládám ty samé otázky, aniž by se odpověď změnila...

Doufala jsem, že když to skončí (a momentálně končí v mém životě více věcí), budu moci jít dál. Uzavřená kapitola, nové cíle, směry, lidé, rozhodnutí, ... Ale to bych to nebyla já, aby to všechno šlo takhle jednoduše, žejo? Proč bych to já měla mít jednoduché, když to jde složitě?

A tak místo nového začátku, nové kapitoly musím znovu a znovu bojovat s těmi starými, které mě ubíjí. Stále znovu a znovu mi na mysl vybíhá otázka "co dál"? Nemám ji ráda, protože neznám odpověď.

Co bude dál? Co mě čeká?
Nemám tušení. Přede mnou je tma, černo. Nikde světlo, nikde náznak jistoty, ale to je spíš můj problém, že jsem si ještě nezvykla. Hm, ať už je to cokoliv, budu se s tím muset zase poprat, nějak to zvládnout a nenechat to, aby me potopilo. Zkrátka budu muset jít někam do nekonečna a věřit, že jednou budu mít alespoň tušení, do čeho se řítím.

Co vlastně chci?
Páni, kéž bych věděla! Zvlášť, když jsem to měla tak krásně našlapnuté! Konec a cesta dál - jenoomže, to se někdo rozhodne, že se všechno zase otevře, takže mi asi nezbývá nic jinýho, než to promyslet. Nechci přijít o to pouto, chci vrátit čas, ale nechci, aby to bolelo, což je v podstatě několik podivných a nemožných podmínek, jsem doopravdy zvědavá, jak tady z toho nakonec vybruslím. Hm, ono to nějak půjde, ale ať už to je za mnou!
Já nevím! Nevím, co chci, kam mířím, co ze mě bude,... Nevím, jestli se zase neřítím do nějaké slepé uličky, nevím, jestli mě nečeká zase nějaké ošklivé období.

Nekonečno otazníků. Před sebou mám tmu, připadám si jako krtek (promiň!) - tápu a doufám, že se včas vyhrabu z temnoty, ale jde mám jistotu, že se někdy rozsvítí světlo?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pukína Pukína | E-mail | Web | 4. března 2013 v 8:35 | Reagovat

Neboj, ono se to nějak vyvrbí. Tímto obdobím si určitě prochází každý. Ono to světýlko někde bliká a Ty, krtku:), si k němu cestu najdeš ;-)

2 Nick T. Nick T. | E-mail | Web | 4. března 2013 v 17:46 | Reagovat

Světlo si najde cestu k tobě samo, budeš li mu otevřená.. ;)
chce to jen čas..
Čas, ten řeší snad vše...

3 charlottechocolate charlottechocolate | E-mail | Web | 5. března 2013 v 20:14 | Reagovat

:-) Děkuju! Snažím se dívat na věci pozitivně a s vaší podporou to jde mnohem lépe... Začíná se blýskat na lepší časy! ;-)

4 Verča Verča | Web | 5. března 2013 v 23:11 | Reagovat

Před každým člověkem občas stojí nelehké rozhodnutí...Neříkám, že ti někdo pomůže ho udělat, ale aspoň ti můžu zaručit, že tady bude někdo, kdo tě podrží, když ho uděláš, ať už bude jakékoliv...Všechno má svá pozitiva, jak už tady bylo zmíněno... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama