Srpen 2013

Nevím, co říct.

31. srpna 2013 v 22:32 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
Stačí si takhle vyrazit na ranní procházku se psem. I v zapomenuté části Prahy ráno potkáte minimálně dvojici "popelnicových turistů", kteří se urputně snaží najít něco sebemenšího v kontajneru. Mají špinavé oblečení, odrbané věci a cigaretu v ruce. Na tyhle lidi se nikdy nevydržím dlouho dívat, a to ze dvou důvodů.

Nic.

25. srpna 2013 v 22:18 | Charlotte Chocolate |  Svět kolem Charlotte
Sedám ke stolu, zapínám počítač.

Pořád dokola.
Mrtvoly a kosti, chytání vrahů - dívám se na Bones.
Fascinuje mě vývin vztahu Kůstky a Bootha. Ale jinak jsem otupělá. Jdu ven, ale připadám si jako robot. Mechanicky nakupuju, mechanicky vybírám poštu, mechanicky jdu se psem, mechanicky jím. Připadám si, jako by mě celou obalila mlha. Nejsem ospalá, ale nemám ani energii. Když čtu, jen mechanicky zpracovávám text, tak radši nečtu. Televize mě nebaví. Koukám na Bones a klidně obědvám u pitvy a rozplizlého mozku.

Žádné emoce.

Připadám si jako zabalená do neproniknutelný fólie, která mě drží izolovanou ode všeho, ode všech. Jsem na míle vzdálená od světa, který běží kolem mě.

Dostávám hlad. Jím všechno, co doma najdu - sýr, ovoce, zeleninu, pečivo, šunku,..., ale pořád mám pocit, jako by to, co má hlad pořád nebylo nakrmeno. Děsí mě, že evidentně potřebuju něco jiného, ale nemám ponětí co to je. Netuším, co ukojí ten hlad, který nepřestává.

Žádné emoce, jen hlad.
Sleduju Bones a pomalu začínám umírat z Bootha. Kosti a smrt v každém díle. Pořád dokola, pořád mám hlad.
Nemám náladu na nikoho, na chození ven, na život.
Jako v mlze. Nekonečný mlze.

Sleduju Bones, venčím psa.
Jím. Ale ten hlad ignoruju. Stejně tak ignoruju, že se blíží škola. Všechno ignoruju.

A pak najednou...
cítím snad něco?

Nejsem Popelka!

21. srpna 2013 v 20:37 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
Jako malá jsem chtěla být princezna, baletka a krasobruslařka. Co na tom, že kvůli pravé kyčli nesmím bruslit a náročný balet taky nepřichází v úvahu? Ve svých snech jsem pořád nosila piškoty, nadýchané sukýnky. A společně s věkem se moje sny měnily a rostly, ale přesto všechny zůstaly ukryté někdo hluboko. Doteď.

Do svých necelých čtrnácti let jsem si snila a měla život bez chybičky. V něm jsem věřila na spoustu věcí, které jsou nemožné. Život byl... snadný.
Už je to skoro rok, co se mi během jednoho dne život převrátil vzhůru nohama. A najednou byla všechno jinak - nové, bolestivé, najednou byl život krutý, tvrdý a nemilosrdný.
Najednou tu byla otázka: Co bude dál?

Pád z nebe

17. srpna 2013 v 11:30 | Charlotte Chocolate |  Básničky
Tahle básnička byla složena na hodině chemie někdy v červnu 2013.

Hlavou proti zdi

15. srpna 2013 v 7:00 | Charlotte Chocolate |  Básničky
Maminčina oblíbená :)
 
Jdu hlavou proti zdi
jsem v nekončícím davu
prskám, narážím na hradbu
stejně nevyhraju.

Jdu hlavou proti zdi
a nepřestávám doufat
jdu hlavou proti zdi
a naděje stále doutná.

Jdu hlavou proti zdi,
i když dav nepřehlučím,
i když v něm neprobudím
chuť znát pravdu.

Odcházím s čistým svědomím,
že šla jsem proti davu.

Dopis Josefíně

12. srpna 2013 v 7:00 | Charlotte Chocolate |  Svět kolem Charlotte
Kompozice slohové práce na školní kolo OČJ. Libovolný slohový útvar, 
ve kterém musela být použita formulace "za tohle ti patří dík..."

Nejdražší Josefínko,

tak Ti tedy píši, co Tvá absence na plese nakonec způsobila. Vzhledem k tomu, že Tys byla jediná, mně v tom davu blízká osoba, Tvá nemoc ze mě udělala vyvrhela společenského tlachání. Upřímně jsem se na začátku pilně snažila, abych do nějaké konverzace zapadla, ale po několika neohrabaných pokusech, které vedly jedině k trapné situaci, jsem se raději uchýlila zpět do ústraní.

Víra?

10. srpna 2013 v 13:00 | Charlotte Chocolate |  Básničky
Říkám si, že už tu nějaká básnička nebyla hezky dlouho...

Červenec... na běžícím pásu?

6. srpna 2013 v 16:00 | Charlotte Chocolate |  Měsíce kolem Lottie
Tak. Je tu srpen. Nic proti, ale půlka prázdnin v háji. Taky nic proti, protože jsem docela školomil, takže se tam celkem těším. Ani ne na lidi, ale spíš na nový informace, zážitky, nový výzvy. Jo, s těma lidma to bude zajímavý, tak jsem zvědavá. Třeba se během dvou měsíců stal zázrak, třeba taky ne, žejo. Zas taková jasnovidka nejsem.