Červen 2014

Hlásky

22. června 2014 v 20:00 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
Každý je tam máme - ty hlasy. Víme o nich, protože to jsou oni, kdo nám říkají, co dělat, když si nevíme rady. Jsou tam, když se nám posmívá starší spolužák a radí nám, abychom mu jednu pořádnou ubalili. Jsou tam, když po nás mladší sourozenec chce (už zase!) půjčit svetr a nabádají nás k velkorysosti.

Všichni ty hlasy máme, ale jen málo z nás jim naslouchá, jen málo z nás je dokáže neignorovat a jen málo z nás s nimi komunikuje. Ti, co své "hlasy" nedokázali ukočírovat jsou zavíráni do blázinců a je na ně nalepena jasně svítivá nálepka: schizofrenik.
Ale je to opravdu tak?

Co když tito lidé slyšeli pouze to, co se již generace před námi rozhodla ignorovat a nepovažuje to za jev normálnosti?
Zamýšlím se nad touto možností poslední dobou a stejně nenacházím odpověď, protože... někdy vám nikdo neodpoví ani na otázky, které pokládáte nahlas, ne jen ve světě, kam nemůže nikdo nezvaný - ve světě, který se ukrývá ve vaší hlavě...

Já osobně mám ty hlasy a hlásky docela ráda. Občas jsou totiž jediní, kdo mi dělají společnost a často se stává, že mají jako jediní pochopení - nikdo jiný totiž nemůže s mými myšlenkami trávit tolik času...

Květnové pobíhání

16. června 2014 v 18:41 | Charlotte Chocolate |  Měsíce kolem Lottie
Ano, hanbou se červenám skoro stejně jako moje superčervené letní kalhoty. Ano, píšu článek o květnu asi tak v půlce června. Ano, hluboce se stydím a vím, že jsem vám slíbila, že se polepším a stejně houby. A taky vím, že vám to během dvou vyčerpávajících měsíců prázdnin vynahradím, nebo se alespoň budu snažit. Slibuju.

Itálie

11. června 2014 v 10:00 | Charlotte Chocolate |  Cestovní deník slečny Lottie

Itálie 2014

aneb Padova, Benátky, Miláno a Verona


Takový ten pocit...

8. června 2014 v 19:50 | Charlotte Chocolate |  Téma týdne
... když se vám mozek vaří v hlavě a vy do něj stále znovu a znovu vrážíte informace na zítřejší testy.
Pocit, že byste nejraději všechny učebnice hodili za hlavu, oblékli si volné oblečení a jen tak bosky se rozeběhli někam k vodě. Nechali byste vítr, aby vám čechral vlasy, aby si pohrával s vaším oblečením, nechali byste vodu, aby vás jemně osvěžila od vyčerpávajícího učení na zbytečné testy, které stejně jen dokáží nevyhnutelné - že v myšlenkách už jste dávno na prázdninách...