Červenec 2015

Letní den

26. července 2015 v 19:35 | Charlotte Chocolate |  O Charlotte
V hlavě mi ještě doznívá refrén písničky Read all about it, do práce nejdu, dnes mám volno, je slunečno, sucho a horko k padnutí, ale já se usmívám.

Stojím na střeše, koukám na domy a stromy, koukám na lidi procházející pode mnou, cítím vítr povlávající sem tam mýma loknama, v ruce držím sklenku a tekutina v ní zlatavě září.

Letní předsevzetí, článek první

23. července 2015 v 9:39 | Charlotte Chocolate |  Svět kolem Charlotte
Proč si dávat předsevzetí jen na nový rok? To dělají všichni. A je to tradice, nuda.
Tak jsem si dala své vlastní letní předsevzetí. Takový, který není těžký dodržovat. A vlastně mám v plánu s ním pokračovat i dál, ale léto se zdálo jako ideální čas s tím plně a vědomě začít.
Zní to prostě, i když se dá vyjádřit ve složitých souvětích. Je to věc, kterou si lidé nechávají vytetovat.

Carpe diem.

Užívej dne.

Užívám dne
Užívám noci
Užívám deště
Užívám slunce
Užívám horka
Užívám lidí
Užívám cest
Užívám života
Užívám bytí

A bylo to to nejlepší rozhodnutí, který jsem kdy mohla udělat!

A ničeho, absolutně ničeho nelituju
Každý den naplno
a do úplnýho vyčerpání
jestli takhle chutná život,
pak mám žití ještě raději
než kdy dřív.

Charlotte

Charlottino blogování

19. července 2015 v 14:28 | Charlotte Chocolate |  Svět kolem Charlotte
Milí čokoládoví,

mám prázdniny a s tím i spoustu času na přemejšlení. A s tím přemejšlením mi nějak dochází spousta věcí. A ty věci se mi ani trošku nelíbí. JENŽE, má to samozřemě několik háčků. My lidi jsme vlastně posedlí tím, že všechno kolem nás má háčky. Když je to totiž bezháčkový, zdá se nám to... divný. Nemá to háček = něco je špatně!
A vsadím se, že mimozemšťani tuhle naší vlastnost nechápou a smějou se nám, až se jim třepotají zelený tykadýlka.

Trochu vzduchu

15. července 2015 v 16:58 | Charlotte Chocolate |  Svět kolem Charlotte
Milí čokoládoví,

během konce školního roku se mým životem prohnalo doslova tornádo. No, dobře, možná ne úplně doslova, ale přinejmenším metaforicky. Zkrátka, spousta věcí se sesypala jako domeček z karet a můj svět byl najednou vzhůru, úplně vzhůru nohama.
A musím říct, že i když to bylo strašidelný a nemálo náročný, svým způsobem jsem si to užila.
Bylo to jako znamení nějaké výšší moci, která už se na mě prostě nemohla koukat, a tak mi to dala velmi tvrdě pocítit.

Ve chvílích, kdy není nic jistý a zároveň máte pocit, že jedete permanentně na adrenalinu, v těhle chvílích nemáte šanci plánovat ani přemýšlet o zítřku. Tak nějak se poperete s přicházející hodinou, uděláte rozhodnutí, která ovlivní váš den, ale něco víc? Ha, ani omylem. Snažíte se udržet otěže vlastního života, v TEN OKAMŽIK. A co budete dělat zítra? Nemáte ponětí. Co vlastně přijde zítra?

A tak jsem si dala nové předsevzetí. Takovou mantru. Něco, čeho se všichni snaží dosáhnout, mluví o tom, píší o tom a nechávají si to vytetovat.
Prostě žít.
V ten den. V tu hodinu. V ten okamžik.
Snažím se maximálně cítit, maximálně dávat a maximálně čerpat.

Nikdy jsem se neměla líp.
Jo, teď to bude znít jako klišé. Takové ty sestříhané záběry z amerických romantických komedií, samý úsměvy a šťastná hudba, lehký vánek, nadýchané oblečení..všechno hollywoodsky perfektní.
A já si připadám jako v jednom z těch filmů. Je to jako kdybych se pozorovala očima kameramana. Natáčím svýma očima svůj vlastní, trochu šílený film, který je plný smíchu a štěstí, trapných puberťáckých chvilek s hudbou, která je ne vždycky tak padnoucí jako ta ve filmech, ale tak nějak zapadá do celé té obří nesourodý skládačky toho, co jsem kolem sebe vytvořila v posledních dvou měsících...

... a nejlepší na tom je, že netuším, co scénář toho mého filmu říká o zítřku, tudíž se prostě jen jako malé dítě na Ježíška těším, co nový den přinese mně!


Königstein-Pirna-Míšeň-Moritzburg

13. července 2015 v 22:27 | Charlotte Chocolate |  Cestovní deník slečny Lottie
Ano, během všech těch šíleností v Praze jsem stihla i cestovat...

Druhé školní pololetí utíkalo rychle a najednou tu byl červen a s ním tolik očekávaný výlet po sousedním Sasku!